PŘENAŠEČI NEMOCÍ

Repelenty slouží nejen jako ochrana, před nepříjemnými štípnutími, ale především jako prevence nemocí, které přenáší různí parazité a jsou často obtížně léčitelné a mohou mít trvalé následky. Mezi nejvýznamnější krev sající přenašeče patří zástupci třídy Hmyzu (mouchy, muchničky, bodalky, ovádi, komáři, vši a blechy) a třídy Pavoukovců (řád Roztoči - klíšťata, zákožka svrabová).

Klíšťata

  • Pro člověka je nejdůležitějším parazitem Klíště obecné (Ixodes ricinus)
  • Přenáší bakteriální a virové infekce prostřednictvím sání krve z jiných savců na člověka (přenos nemocí z člověka na člověka – jako např. HIV - nebyl nikdy prokázán)
  • Krev saje pouze samička, která je dvoubarevná. Naproti tomu samec (jednobarevný, tmavý) krev nesaje, slouží jen k oplodnění samičky.
  • Samička saje krev 1 – 2 týdny, pak sama odpadne, naklade vajíčka a uhyne.
  • Během 1 životního cyklu (který trvá 2 – 3 roky) vyprodukuje samička 2500 – 4000 vajíček
  • Vajíčko se mění v larvu (ta už saje krev na drobných hlodavcích), následně se mění v nymfu (saje krev větších savců, případně i člověka) a nakonec v dospělého jedince
  • Prevence, kromě použití repelentů, spočívá také v doporučených opatřeních, která minimalizují riziko uchycení klíštěte, a v některých případech i použití očkovacích látek
  • Nakažených je přibližně 20 % klíšťat
  • Na hostitele se dostává z konců stébel trav a větví nízkých keřů (ne ze stromů)

NEMOCI PŘENÁŠENÉ KLÍŠŤATY

Nemoci přenášené klíšťaty dělíme na:

  1. Bakteriální – Lymská borelióza, Lidská granulocytární ehrlichióza, Tularémie
  2. Virové – Klíšťová encefalitida, Ruská jaroletní encefalitida
  3. Parazitární - Babesióza

Mezi 3 nejčastější patří Lymská borelióza, Klíšťová encefalitida a Ehrlichióza, kterým se věnujeme níže.

Lymská borelióza


  • Jedná se o tzv. antropozoonózu, tedy onemocnění přenášené ze zvířete na člověka
  • Přenášená bakterií rodu Borrelia
  • Obvykle se projevuje červenou skvrnou v místě zakousnutí klíštěte, která se postupně zvětšuje a její střed postupně zase bledne
  • Příznakem mohou být symptomy podobné chřipce, ve 20 – 30 % případů může být i bez příznaků
  • Chronická forma onemocnění se projevuje po cca 30 dnech od nákazy a postihuje klouby, svaly, nervy (obrna lícního nervu), srdce (zánět srdečního svalu) nebo lymfatické cesty (lymfocytom)
  • Poslední fází, která může být až rok po akutní infekci, je atrofie kůže, těžké záněty kloubů a svalů, srdce, mozku a očí
  • V akutní fázi jsou dobře účinná antibiotik

Klíšťová encefalitida


  • Klíšťová encefalitida je infekční onemocnění virového původu postihující mozek a mozkové blány
  • Virus klíšťové encefalitidy patří mezi tzv. flaviviry a může být přenášen nejen klíšťaty, ale také komáry
  • Inkubační doba probíhá celkem bez komplikací a pohybuje se v rozmezí 1 – 2 týdnů, někdy i měsíc
  • Průběh můžeme rozdělit na dvě fáze – první fáze probíhá jako virové onemocnění, následuje období klidu a po cca 14 dnech může (u některých infikovaných jedinců) nastoupit závažnější fáze s vysokými horečkami, silnou bolestí hlavy a citlivostí na světlo, dále nevolností a zvracením, ztuhnutím svalů šíje, svalovým třesem, obrnou, poruchami spánku, paměti, koncentrace a celkovou dezorientací
  • Jedinou účinnou a spolehlivou prevencí proti tomuto onemocnění je očkování (FSME – IMMUN, Encepur)

Lidská granulocytární anaplazmóza (ehrlichióza)


  • původcem je bakterie Anaplasma phagocytophilum
  • nespecifické příznaky, ze začátku podobné chřipce (horečka, malátnost, bolest svalů, kloubů a hlavy), může být také nevolnost a zvracení
  • v krevním obraze se potvrdí trombocytopenie, leukopenie a zvýšené jaterní enzymy
  • komplikace mohou být velmi vážné (od krvácení přes renální selhání až po septický šok)
  • k léčbě se používají antibiotika, vakcína neexistuje

SPRÁVNÉ ODSTRANĚNÍ KLÍŠTĚTE

Pokud už se stane, že objevíte přisáté klíště, ať už přímo na sobě, nebo na domácím mazlíčkovi, postupujte následovně:

  1. Místo vydezinfikujeme (nejlépe jodovou dezinfekcí)
  2. K odstranění použijeme ideálně tzv. kartu se zářezem (foto), která klíště vhodně uchopí, aniž by jej přetrhla nebo rozmáčkla; pokud nemáme, použijeme opatrně pinzetu nebo nějaký tyčinkový předmět, kterým klíště opatrně vyvikláme
  3. Pokud máme kartu nebo pinzetu, klíště jemně uchopíme, pootočíme do strany a vytáhneme
  4. Jestliže nám v ráně zůstane hlavička s kusadly, nemusíme se již obávat přenosu infekce, může nastat pouze lokální reakce
  5. Klíště je možné odeslat do specializovaných laboratoří k analýze (tento úkon je placený)
  6. Postižené místo sledujeme a pokud se objeví nějaká neobvyklá lokální nebo celková reakce, vyhledáme lékaře

Komáři

  • v Čechách se vyskytuje asi 40 druhů komárů
  • nejčastěji se objevují v lužních lesích, okolích řek a vodních ploch, které tvoří vhodné podmínky k jejich rozmnožování (ideální jsou pro vývoj komárů také pozáplavové oblasti)
  • obvykle se můžeme setkat s komárem pisklavým (Culex pipiens), komárem obtížným (Culex pipiens molestus), komárem záplavovým (Aedes vexans) a komáry rodu Anopheles, objevil se u nás ale i komár tygří (Aedes albopictus), který je jedním z přenašečů žluté zimnice nebo horečky dengue
  • komáři se primárně živí nektarem, samičky jsou navíc schopny sát krev, která je potřebná pro tvorbu vajíček
  • životní cyklus komára probíhá ve 4 stádiích (vajíčko, larva, kukla a dospělý jedinec), první 3 stádia potřebují k přežití vodní prostředí
  • komár se obvykle dožívá 1 – 2 týdnů (samice jsou odolnější a žijí déle)
  • pisklavý zvuk během letu je důsledkem chvění křídel a hlasivek

NEMOCI PŘENÁŠENÉ KOMÁRY

  • Komáří píchnutí je nejen nepříjemné (a to zejména pro citlivé osoby), ale také nebezpečné kvůli riziku přenosu virových nebo parazitárních onemocnění, méně či více závažného průběhu, v některých případech končících i smrtí.
  • Proto jsou komáři hrozbou zejména pro obyvatele tropických a subtropických oblastí, kde se tyto nemoci v převážné míře šíří a ročně nakazí více než 700 miliónů lidí.
  • V důsledku klimatických změn a rozvoje turismu však nejsou výjimkou některé exotické druhy komárů ani u nás v ČR a spolu s nimi také roste riziko přenosu těchto závažných onemocnění.
  • Ačkoliv je v poslední době hodně diskutovaný virus zika, zatím pro něj nejsou u nás dostatečně vhodné podmínky, větší pozornost je potřeba věnovat např. viru západonilské nebo valtické horečky. Zejména vzhledem k faktu, že stále dochází ke genetickým změnám patogenů, a tím k jejich odolnosti vůči dosavadním opatřením a léčbě a schopnostem přežít a rozmnožovat se i v méně příhodných podmínkách.
  • Do budoucích let by tedy bylo dobré se připravit i na případy rozšíření invazivních druhů spolu s šířením nemocí, které mohou přenášet.
  • Mezi nejčastější onemocnění způsobená komáry patří:

Horečka dengue


  • jedná se o akutní infekční onemocnění, které patří mezi nejčastější horečnaté tropické nemoci v oblastech tropické a subtropické Afriky a Asie, v Austrálii, Střední a Jižní Americe i na některých ostrovech v Tichém oceánu nebo Karibiku
  • k šíření nemoci přispívá také letecká doprava
  • původcem je virus Dengue, který se řadí mezi flaviviry
  • k přenosu na člověka dochází prostřednictvím komára rodu Aedes (zejména pak komára tygřího – Aedes albopictus nebo komára egyptského – Aedes aegypti)
  • inkubační doba se pohybuje od 5 do 7 dní
  • obvyklými projevy jsou vysoká horečka, velmi silné bolesti kloubů a svalů, hlavy a přítomna může být také vyrážka podobná spalničkám a zvětšené lymfatické uzliny
  • závažnou komplikací je krvácení, které může skončit celkovým šokem
  • důležitá je prevence, vakcína proti této horečce zatím není

Japonská encefalitida


  • zánětlivé onemocnění mozku, které se šíří zejména v a po období dešťů v jižní a jihovýchodní Asii
  • Původcem je flavivirus přenášený komárem rodu Culex z prasat, skotu nebo ptáků
  • Inkubační doba bývá od několika dní až po 2 týdny
  • Prvotními příznaky jsou bolesti hlavy se zvracením a horečkou, únava, dále pak nastávají poruchy řeči, třes končetin, křeče, delirium a duševní poruchy, které mohou končit až kómatem a smrtí
  • Pro cestovatele do této oblasti je k dispozici očkovací látka (Ixiaro)

Malárie


  • patří mezi nejrozšířenější infekční nemoci na světě (ročně onemocní asi 150 milionů obyvatel z oblastí výskytu malárie, z toho asi 2 miliony na následky nemoci zemřou), do ČR ji přináší jak cestovatelé, tak cizinci (cca 1400 případů za rok)
  • Původcem onemocnění je parazitický prvok plasmodium (zimnička)
  • Prvok nejdříve napadá játra, kde se rozmnožuje, dále putuje do krve, tam napadá červené krvinky, způsobuje jejich rozpadání a masivně se vyplavuje do krevního řečiště (v typických 3-denních intervalech); zbytky červených krvinek ucpávají kapiláry a narušují krevní zásobení důležitých orgánů
  • Přenašečem je komár rodu Anopheles
  • Existují 4 typy malárie – podle příznaků a závažnosti, ta nejzávažnější je označována jako „tropická malárie“, která může mít až smrtelné následky. Projevuje se horečkou, zimnicí a třesavkou každé 3 dny (základní diagnostický znak)
  • Prevencí je chemoprofylaxe (tedy podání antimalarik jak před cestou, tak během cesty i po návratu) spolu s použitím vhodných repelentů a dalších opatření (např. moskytiéra apod.)

Valtická horečka


  • Původcem je virus označovaný jako Ťahyňa (TAHV), patřící mezi viry kalifornské encefalitidy
  • Toto onemocnění patří mezi první virové onemocnění, které bylo zjištěné přenosem komára
  • Projevuje se horečkou, bolestí hlavy a končetin, nechutenstvím, zánětem hrtanu a očních spojivek
  • Komplikací je postižení mozku
  • Přenašečem je komár rodu Aedes, a to především komár záplavový nebo též útočný (Aedes vexans)
  • Rizikové oblasti: jižní Morava (Hodonínsko, Břeclavsko), Ostravsko, povodí Ohře, Labe a Vltavy

Západonilská horečka


  • Původcem je virus z čeledi Flavivirů, celosvětově rozšířený
  • Přenašečem je komár rodu Culex (např. komár pisklavý – Culex pipiens)
  • Prvním charakteristickým příznakem je prudký nástup horečky (inkubační doba je zhruba 3 – 6 dní), dále se objevuje silná bolest hlavy a krku, zduření lymfatických uzlin, bolest svalů a kloubů, únava, nevolnost a pocity na zvracení, bolest břicha i průjem, přítomna je také vyrážka na těle a končetinách
  • Závažnou komplikací je zánět slinivky, jater a srdce, postižení mozku a periferních nervů, následované ochrnutím (asi u 15 %)
  • Vzhledem k tomu, že se jedná o virové onemocnění, antibiotická léčba není na místě, nejdůležitější je prevence
  • Rizikovou skupinou jsou zejména osoby starší 60 let

Žlutá zimnice


  • patří mezi závažná smrtelná onemocnění (smrtí končí až polovina případů)
  • jejím původcem je flavivirus, přenašečem nejčastěji komár tygří - Aedes albopictus
  • inkubační doba je velmi krátká, 3-6 dní
  • onemocnění propuká ve dvou vlnách – první má nespecifické symptomy – horečka, zimnice, nevolnost a zvracení, bolesti hlavy a celková schvácenost, ty mohou ustoupit a někdy následuje druhá fáze s opětovným vzestupem teploty, doprovázeným žloutenkou, poškozením ledvin a krvácením (do kůže, zažívacího traktu, z nosu nebo gynekologickým krvácením
  • toto onemocnění je neléčitelné! Jedinou spolehlivou ochranou je očkování (monovakcína Stamaril)