PŘENAŠEČI NEMOCÍ

Repelenty slouží nejen jako ochrana, před nepříjemnými štípnutími, ale především jako prevence nemocí, které přenáší různí parazité a jsou často obtížně léčitelné a mohou mít trvalé následky. Mezi nejvýznamnější krev sající přenašeče patří zástupci třídy Hmyzu (mouchy, muchničky, bodalky, ovádi, komáři, vši a blechy) a třídy Pavoukovců (řád Roztoči - klíšťata, zákožka svrabová).

Klíšťata

  • Pro člověka je nejdůležitějším parazitem Klíště obecné (Ixodes ricinus)
  • Přenáší bakteriální a virové infekce prostřednictvím sání krve z jiných savců na člověka (přenos nemocí z člověka na člověka – jako např. HIV - nebyl nikdy prokázán)
  • Krev saje pouze samička, která je dvoubarevná. Naproti tomu samec (jednobarevný, tmavý) krev nesaje, slouží jen k oplodnění samičky.
  • Samička saje krev 1 – 2 týdny, pak sama odpadne, naklade vajíčka a uhyne.
  • Během 1 životního cyklu (který trvá 2 – 3 roky) vyprodukuje samička 2500 – 4000 vajíček
  • Vajíčko se mění v larvu (ta už saje krev na drobných hlodavcích), následně se mění v nymfu (saje krev větších savců, případně i člověka) a nakonec v dospělého jedince
  • Prevence, kromě použití repelentů, spočívá také v doporučených opatřeních, která minimalizují riziko uchycení klíštěte, a v některých případech i použití očkovacích látek
  • Nakažených je přibližně 20 % klíšťat
  • Na hostitele se dostává z konců stébel trav a větví nízkých keřů (ne ze stromů)

NEMOCI PŘENÁŠENÉ KLÍŠŤATY

Nemoci přenášené klíšťaty dělíme na:

  1. Bakteriální – Lymská borelióza, Lidská granulocytární ehrlichióza, Tularémie
  2. Virové – Klíšťová encefalitida, Ruská jaroletní encefalitida
  3. Parazitární - Babesióza

Mezi 3 nejčastější patří Lymská borelióza, Klíšťová encefalitida a Ehrlichióza, kterým se věnujeme níže.

Lymská borelióza


  • Jedná se o tzv. antropozoonózu, tedy onemocnění přenášené ze zvířete na člověka
  • Přenášená bakterií rodu Borrelia
  • Obvykle se projevuje červenou skvrnou v místě zakousnutí klíštěte, která se postupně zvětšuje a její střed postupně zase bledne
  • Příznakem mohou být symptomy podobné chřipce, ve 20 – 30 % případů může být i bez příznaků
  • Chronická forma onemocnění se projevuje po cca 30 dnech od nákazy a postihuje klouby, svaly, nervy (obrna lícního nervu), srdce (zánět srdečního svalu) nebo lymfatické cesty (lymfocytom)
  • Poslední fází, která může být až rok po akutní infekci, je atrofie kůže, těžké záněty kloubů a svalů, srdce, mozku a očí
  • V akutní fázi jsou dobře účinná antibiotik

Klíšťová encefalitida


  • Klíšťová encefalitida je infekční onemocnění virového původu postihující mozek a mozkové blány
  • Virus klíšťové encefalitidy patří mezi tzv. flaviviry a může být přenášen nejen klíšťaty, ale také komáry
  • Inkubační doba probíhá celkem bez komplikací a pohybuje se v rozmezí 1 – 2 týdnů, někdy i měsíc
  • Průběh můžeme rozdělit na dvě fáze – první fáze probíhá jako virové onemocnění, následuje období klidu a po cca 14 dnech může (u některých infikovaných jedinců) nastoupit závažnější fáze s vysokými horečkami, silnou bolestí hlavy a citlivostí na světlo, dále nevolností a zvracením, ztuhnutím svalů šíje, svalovým třesem, obrnou, poruchami spánku, paměti, koncentrace a celkovou dezorientací
  • Jedinou účinnou a spolehlivou prevencí proti tomuto onemocnění je očkování (FSME – IMMUN, Encepur)

Lidská granulocytární anaplazmóza (ehrlichióza)


  • původcem je bakterie Anaplasma phagocytophilum
  • nespecifické příznaky, ze začátku podobné chřipce (horečka, malátnost, bolest svalů, kloubů a hlavy), může být také nevolnost a zvracení
  • v krevním obraze se potvrdí trombocytopenie, leukopenie a zvýšené jaterní enzymy
  • komplikace mohou být velmi vážné (od krvácení přes renální selhání až po septický šok)
  • k léčbě se používají antibiotika, vakcína neexistuje

SPRÁVNÉ ODSTRANĚNÍ KLÍŠTĚTE

Pokud už se stane, že objevíte přisáté klíště, ať už přímo na sobě, nebo na domácím mazlíčkovi, postupujte následovně:

  1. Místo vydezinfikujeme (nejlépe jodovou dezinfekcí)
  2. K odstranění použijeme ideálně tzv. kartu se zářezem (foto), která klíště vhodně uchopí, aniž by jej přetrhla nebo rozmáčkla; pokud nemáme, použijeme opatrně pinzetu nebo nějaký tyčinkový předmět, kterým klíště opatrně vyvikláme
  3. Pokud máme kartu nebo pinzetu, klíště jemně uchopíme, pootočíme do strany a vytáhneme
  4. Jestliže nám v ráně zůstane hlavička s kusadly, nemusíme se již obávat přenosu infekce, může nastat pouze lokální reakce
  5. Klíště je možné odeslat do specializovaných laboratoří k analýze (tento úkon je placený)
  6. Postižené místo sledujeme a pokud se objeví nějaká neobvyklá lokální nebo celková reakce, vyhledáme lékaře

Komáři

  • v Čechách se vyskytuje asi 40 druhů komárů
  • nejčastěji se objevují v lužních lesích, okolích řek a vodních ploch, které tvoří vhodné podmínky k jejich rozmnožování (ideální jsou pro vývoj komárů také pozáplavové oblasti)
  • obvykle se můžeme setkat s komárem pisklavým (Culex pipiens), komárem obtížným (Culex pipiens molestus), komárem záplavovým (Aedes vexans) a komáry rodu Anopheles, objevil se u nás ale i komár tygří (Aedes albopictus), který je jedním z přenašečů žluté zimnice nebo horečky dengue
  • komáři se primárně živí nektarem, samičky jsou navíc schopny sát krev, která je potřebná pro tvorbu vajíček
  • životní cyklus komára probíhá ve 4 stádiích (vajíčko, larva, kukla a dospělý jedinec), první 3 stádia potřebují k přežití vodní prostředí
  • komár se obvykle dožívá 1 – 2 týdnů (samice jsou odolnější a žijí déle)
  • pisklavý zvuk během letu je důsledkem chvění křídel a hlasivek